phone

Aktuální medicína 01/2017
Aktuality z vnitřního lékařství

XXIV. kongres ČIS ČLS JEP
Vychází: 29.10.2017

Vedoucí vydání: Hana Rosolová

Úvodní slovo

Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., FESC

 

Kongresová sezona letošního roku vrcholí, a tak se blíží jeden z největších lékařských kongresů u nás – 24. kongres České internistické společnosti (ČIS) ČLS JEP. Stalo se již tradicí, že na každém kongresu se kromě bohatého odborného programu setkáváme také s řadou důležitých lékařských publikací, které vycházejí v odborných časopisech nebo samostatně. Již počtvrté se vám do rukou dostává i speciální publikace Aktuální medicína, určená pro účastníky kongresu ČIS a vydaná nakladatelstvím Axonite CZ.

Vyzvaní autoři se snažili ve svých článcích upozornit na nejdůležitější novinky, které se objevily v poslední době, dále na některé problémy, jež se řeší, eventuálně se budou řešit v daném podoboru interního lékařství v krátké budoucnosti. Společným jmenovatelem všech témat uvedených článků je společný rizikový profil nejčastějších kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, obezity, dyslipidemií, arteriální hypertenze a srdečního selhání. Tento rizikový profil souvisí především s našimi životními návyky a životním prostředím, ale i s různým podílem genetické výbavy každého z nás. Co je však pro současnou medicínu důležité, je fakt, že úprava zevních vlivů (tj. úprava životního stylu a léčba rizikových faktorů) dokáže genetickou predispozici k těmto chorobám významně potlačit.

Přestože preventivní kardiologie udělala od svého vzniku (50. léta 20. století) mnoho dobrého (byla objevena řada kauzálních rizikových faktorů pro kardiovaskulární onemocnění a aterosklerózu a bylo zjištěno, že těmto chorobám lze předejít ovlivněním těchto faktorů, byla významně snížena kardiovaskulární úmrtnost), potýká se s mnoha problémy. V současné době existují jasné důkazy o prospěšnosti zdravého životního stylu a o účinnosti léčby kauzálních rizikových faktorů, přesto se nedaří tato fakta zavést (implementovat) do praxe, což je závažný problém na celém světě. Na čem závisí zavedení doporučených postupů do každodenní praxe a jak by mohl být proces implementace prokázaných nefarmakologických i farmakologických postupů v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění (ale i dalších nemocí) do reálného života zlepšen, rozebírám v následujícím článku.

Není zcela jasné, proč v současné době narůstá prevalence fibrilace síní, ale nejdůležitějším preventivním opatřením vzniku tromboembolických příhod, které jsou s touto arytmií ve významné asociaci, je antikoagulační léčba. Nová antikoagulancia se logicky nemohou dlouho jmenovat „nová“, a tak se objevuje místo zkratky NOAC (new oral anticoagulant) zkratka DOAC (direct oral anticoagulant), tj. přímá antikoagulancia, jak ve svém článku vysvětlují prof. J. Špinar a prof. L. Špinarová. Kromě známých indikací a dávkování NOAC se článek věnuje dosud ne zcela vyřešeným indikacím NOAC u pacientů s ischemickou chorobou srdeční a u ležících pacientů, u kterých je prevence tromboembolických příhod velmi potřebná.

Celosvětově stoupá i výskyt chronického srdečního selhání (CHSS), a proto doc. F. Málek připomněl Evropská doporučení pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání z roku 2016, která přinesla nejen rozšířenou terminologii v diagnóze CHSS, ale zařadila také novou lékovou skupinu ARNI (kombinace inhibitorů angiotenzinových receptorů a neprilysinu) jako náhradu inhibitorů ACE k dalšímu snížení úmrtnosti a nutnosti hospitalizace pro CHSS (sakubitril-valsartan). Autor uvedl také novinky ve farmakologické prevenci CHSS u pacientů s diabetem 2. typu a s vysokým kardiovaskulárním rizikem, u nichž přidání empagliflozinu vede kromě jiného i k významnému snížení úmrtí i rizika CHSS. Toto téma vhodně doplňuje kazuistika doc. V. Danziga, která ukazuje první dobré zkušenosti našich kardiologů s novou léčbou CHSS Entrestem (sakubitril-valsartan).

O léčbě dyslipidemií novými velmi účinnými monoklonálními protilátkami proti enzymu PCSK9 (nazývané biologická léčba dyslipidemií) jsme již mnoho slyšeli a četli. Docent P. Kraml připomíná důležitý moment v léčbě hypercholesterolemie: čím nižší hladiny LDL-cholesterolu se dosáhne léčbou, tím větší má pacient profit z této léčby. Snížíme-li LDL- cholesterol pod 2 mmol/l, dokážeme vyvolat regresi ateromů, jak již prokázaly statinové studie i studie s kombinací statinu a ezetimibu. Autor připomíná studii GLAGOV, ve které inhibitor PCSK9 evolocumab přidaný ke statinové léčbě pacientům s koronární aterosklerózou nejen významně snížil LDL-cholesterol, ale také zmenšil objem aterosklerotických plátů zjišťovaný intravaskulárním ultrazvukem (IVUS) ve srovnání s monoterapií statinem.

Obezita přibývá ve vyspělých zemích světa, a tak její léčba, která je v asociaci s dalšími častými kardiometabolickými chorobami, je důležitým lékařským i společenským tématem. Primář P. Sucharda ve svém článku komplexně hodnotí minulou, současnou i budoucí terapii obezity. Mimo jiné připomíná v loňském roce registrované kombinované centrálně působící antiobezitikum Mysimbu (naltrexon SR a bupropion SR), které patří bezesporu k účinným lékům s nízkým výskytem nežádoucích účinků. Zajímavé poznatky byly zjištěny u analog inkretinů a u gliflozinů, které nejen snižují glykemii, ale vedou také k redukci hmotnosti a zlepšení dalších rizikových faktorů pro kardiometabolické choroby.

Diabetologie se v posledních letech nesmírně rychle rozvíjí, a protože především diabetes mellitus 2. typu je velkou epidemií současné doby, nemohli jsme tuto problematiku vynechat. Článek prof. Š. Svačiny navazuje na jeho přehled o antidiabetikách v publikaci Axonite CZ z minulého roku. Připomíná nám de Fronzův oktet v patofyziologii diabetu 2. typu a algoritmus léčby tohoto diabetu, který se bude v krátké budoucnosti měnit vzhledem k novým poznatkům o účinnosti nových antidiabetik. Autor nás dále seznamuje s novinkami z letošního kongresu Americké diabetologické společnosti (ADA) týkajícími se výhod léčby koncentrovanými, dlouhodobě působícími analogy inzulinu i výsledků studie CANVAS s canagliflozinem. Upozorňuje také na možné cesty vývoje nových antidiabetik, které nás zřejmě čekají v následujících deseti letech.

Profesor M. Souček ve svém článku shrnul základní informace o nefarmakologické i farmakologické léčbě nejčastějšího kardiovaskulárního onemocnění – arteriální hypertenze. I když není příliš novinek v léčbě hypertenze, upozornil na důležitost fixní kombinace antihypertenziv, která přináší větší účinnost, méně nežádoucích účinků a hlavně lepší adherenci a perzistenci pacientů k léčbě. Autor nás seznámil také se všemi novinkami v nefarmakologické léčbě arteriální hypertenze, které zazněly na posledním kongresu ESH (European Society of Hypertension) v Miláně.

Velkým problémem současné doby je nedostatečná léčba hypercholesterolemie a dalších dyslipidemií, které jsou nejčastějšími metabolickými chorobami, ale zároveň jedním z nejdůležitějších kauzálních rizikových faktorů pro aterosklerózu a její komplikace. Příčin je řada včetně obavy a nedůvěry k léčbě nejvíce prověřenými hypolipidemiky – statiny.

Mnoho pacientů dnes preferuje „přírodní preparáty“ před farmaky. Pohled na doplňky stravy (nutriceuticals) se v poslední době mění, a dokonce se objevují i v posledních Evropských doporučeních pro léčbu dyslipidemií z roku 2016. V rámci změn životního stylu je možno zařadit do diety doplňky stravy ovlivňující lipidový metabolismus. Takovým preparátem je např. ArmoLIPID PLUS, o němž píše ve svém článku dr. M. Šnejdrlová. Tento doplněk stravy byl hodnocen v klinických studiích, které prokázaly účinnost na lipidové spektrum i dobrou snášenlivost.

Ráda bych v závěru poděkovala všem spoluautorům této publikace, že se ochotně ujali svých aktuálních témat a velice kvalitně je zpracovali. Všichni patří k našim předním odborníkům interního lékařství, a proto jsem přesvědčená, že vám, čtenářům, přinese tato publikace nejen nové informace, ale bude vás motivovat k zamyšlení nad častými problémy vaší každodenní práce.

Autoři

Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., FESC (vedoucí vydání)
Centrum preventivní kardiologie, Karlova univerzita, Lékařská fakulta
v Plzni, 2. interní klinika, Fakultní nemocnice Plzeň
a
Doc. MUDr. Vilém Danzig, Ph.D., FESC
II. interní klinika kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK, Praha
Doc. MUDr. Pavel Kraml, Ph.D.
Centrum pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy, 2. interní klinika
3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha
Doc. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA
Kardiovaskulární centrum Nemocnice Na Homolce, Praha
MUDr. Jan Novák
II. interní klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU
MUDr. Ivan Řiháček, Ph.D.
II. interní klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU
Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
II. interní klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU
MUDr. Petr Sucharda, CSc.
3. interní klinika VFN a 1. LF UK, Praha
Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
3. interní klinika VFN a 1. LF UK, Praha
MUDr. Michaela Šnejdrlová, Ph.D.
Centrum preventivní kardiologie, 3. interní klinika VFN a 1. LF UK,
Praha
Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC
Interní kardiologická klinika, FN Brno a LF MU, Brno
Prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., FESC
Interní kardioangiologická klinika, FN USA a LF MU, Brno

Současné problémy
preventivní kardiologie

Hana Rosolová, Centrum preventivní kardiologie, Karlova univerzita, Lékařská fakulta v Plzni
2. interní klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Souhrn: Preventivní kardiologie udělala od svého vzniku (tj. od 50. let 20. století) velký pokrok, ale přesto musí řešit ještě řadu problémů. Největším z nich je určitá netečnost lékařů k doporučeným postupům v prevenci kardiovaskulárních onemocnění (KVO), neúčinná komunikace mezi lékařem a pacientem a z toho vyplývající nízká adherence a perzistence pacientů k radám a farmakologické léčbě, a to jak v sekundární, tak v primární prevenci KVO. Novou strategií, která se začíná prosazovat v preventivní kardiologii, je užívání polypilu, tj. fixní kombinace léků nutných pro prevenci KVO. Dále je třeba hledat další rizikové faktory a léky na snížení rizika rozvoje KVO.
Klíčová slova: prevence, kardiovaskulární onemocnění, adherence, polypil


Current issues in preventive cardiology
Summary: Despite the impressive advances in preventive cardiology since it established itself as a separate branch of medicine in the 1950s, many problems remain to be solved. The biggest of these include certain physician inertia to the Guidelines on cardiovascular disease (CVD) prevention, inadequate physician-patient communication and the resultant low adherence and non-persistence to the recommendations and drug therapy, both in secondary and primary prevention. A novel strategy gaining widespread acceptance in preventive cardiology is the use of the polypill, i.e. a fixed combination of the most important drugs in CVD prevention. New risk factors and new drugs have also to be looked for to reduce CVD risk.
Key words: prevention, cardiovascular disease, adherence, polypill

Přímá antikoagulancia
(DOAC, či NOAC?)

Jindřich Špinar, Interní kardiologická klinika, FN Brno a LF MU, Brno
Lenka Špinarová, Interní kardioangiologická klinika, FN USA a LF MU, Brno

Souhrn: Přímá antikoagulancia – inhibitory faktoru Xa a přímé inhibitory trombinu – se v posledních letech dostala do základní klinické praxe a v mnoha indikacích nahrazují antagonisty vitaminu K (warfarin) s větší bezpečností a účinností. Je to především prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní, hluboká žilní trombóza a plicní embolie. Nově také kardioverze, katetrizační ablace a prevence tromboembolické nemoci.
Klíčová slova: antikoagulace, tromboembolická nemoc, ischemická choroba srdeční, kardioverze, prevence

Direct anticoagulans (DOAC or NOAC?)
Summary: Direct oral anticoagulants, i.e., factor Xa inhibitors and direct thrombin inhibitors, have in recent years become a routine part of clinical practice replacing vitamin K antagonists (warfarin) in many indications while being safer and more effective. Their main indications include prevention of stroke and systemic embolism in adults with non-valvular atrial fibrillation, deep vein thrombosis, and pulmonary embolism, more recent indications include cardioversion, catheter ablation, and prevention of thromboembolic events.
Key words: anticoagulation, thromboembolic disease, ischemic heart disease, cardioversion, prevention

Novinky ve farmakologické léčbě
a prevenci chronického
srdečního selhání

Filip Málek, Kardiovaskulární centrum Nemocnice Na Homolce, Praha

Souhrn: Výzkum v oblasti farmakologické léčby a prevence srdečního selhání přinesl v posledních letech řadu novinek, které se pomalu dostávají do běžné klinické praxe. Zásadní novinkou ve farmakoterapii je nová léková skupina zajišťující takzvanou duální inhibici: sakubitril-valsartan jako zatím jediný představitel inhibitorů receptoru angiotenzinu a neprilysinu (ARNI), který blokuje systém renin-angiotenzin-aldosteron na úrovni receptoru pro angiotenzin a současně podporuje příznivý fyziologický efekt endogenních natriuretických peptidů. Zásadní novinkou ve farmakologické prevenci srdečního selhání je použití gliflozinů – inhibitorů sodíkoglukózového kotransportéru 2 – v léčbě pacientů s diabetes mellitus 2. typu s vysokým kardiovaskulárním rizikem.
Klíčová slova: srdeční selhání, farmakoterapie, prevence, sakubitril-valsartan, glifloziny

Latest developments in pharmacotherapy and prevention of chronic heart failure
Summary: Research in the field of pharmacotherapy and prevention of heart failure has produced, in recent years, a number of novelties that are being slowly introduced into routine clinical practice. A breakthrough in pharmacotherapy is a novel class of drugs providing dual inhibition: sacubitril-valsartan has to date been the only representative of angiotensin receptor and neprilysin inhibitors (ARNIs), which block the renin-angiotensin-aldosterone system at the angiotensin receptor while also enhancing the beneficial physiological effect of endogenous natriuretic peptides. Another breakthrough in pharmacological prevention of heart failure is the use of gliflozins (sodium-glucose cotransporter 2 inhibitors) in the treatment of patients with type 2 diabetes mellitus at high cardiovascular risk.
Key words: heart failure, pharmacotherapy, prevention, sacubitril-valsartan, gliflozins

Několikaměsíční přetrvávající
zlepšení klinického stavu
na léčbě sakubitrilem-valsartanem
u nemocného se systolickou
dysfunkcí ne zcela jasné etiologie

Vilém Danzig, II. interní klinika kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK v Praze

Souhrn: Popisován je případ dnes 67letého nemocného s výraznou obecně interní polymorbiditou a letitou anamnézou srdečního selhání se sníženou systolickou funkcí. Etiologie levokomorové dysfunkce u nemocného není zcela jasná, má anamnézu prodělaného infarktu myokardu, ale ischemická choroba srdeční celý stav nevysvětluje. Nezbytné byly opakované hospitalizace s nutností intravenózní aplikace diuretik a jedenkrát i levosimendanu. Po relativní stabilizaci stavu byl inhibitor ACE nahrazen v souladu s evropskými doporučeními z roku 2016 sakubitril-valsartanem. Jeho již mnohaměsíční podávání vedlo k určitému zlepšení stavu nemocného, u kterého zatím nebyla zapotřebí rehospitalizace.
Klíčová slova: srdeční selhání se sníženou systolickou funkcí levé komory, polymorbidní nemocný, sakubitril-valsartan

Improved clinical status persisting for several months while on sacubitrilvalsartan
in a patient with systolic dysfunction of rather unclear etiology

Summary: This is the case report of a man currently aged 67 with multiple comorbidities and a long-standing history of heart failure with reduced systolic function. The etiology of the patient´s left ventricular dysfunction is not fully clear; he had a history of previous myocardial infarction; however, ischemic heart disease will not explain his overall condition. The patient required repeated hospitalization with intravenous diuretics and even
levosimendan on one occasion. Once his status had relatively improved, the ACE inhibitor was replaced, consistent with the 2016 European Guidelines, by sacubitril-valsartan. Administration of the combination for several months has to date led to some improvement of the patient´s status not requiring his rehospitalization.
Key words: Heart failure with reduced systolic left ventricular function, patient with multiple comorbidities, sacubitril-valsartan

Účinek inhibitoru PCSK9
evolocumabu na progresi koronární
aterosklerózy: studie GLAGOV

Pavel Kraml, Centrum pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy, 2. interní klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha

Souhrn: Dosavadní studie s inhibitorem PCSK9 evolocumabem prokázaly významný efekt na snížení LDL- cholesterolu o 54–75 % oproti placebu. Recentní výsledky studie FOURIER pak doložily příznivý vliv léčby na snížení kardiovaskulárních příhod.(1) Ve studii GLAGOV autoři hodnotili pomocí intravaskulární ultrasonografie (IVUS) vliv evolocumabu přidaného ke stávající statinové léčbě na změny objemu ateromového plátu (DPAV) u pacientů se známou stenózou koronární tepny. Po 18 měsících léčby vykazovali pacienti na evolocumabu významné zmenšení objemu plátu o 0,95 % (p < 0,0001), zatímco v placebové skupině k žádné signifikantní změně nedošlo. V podskupině se vstupní hodnotou LDL-cholesterolu < 1,8 mmol/l pak byl pokles objemu plátu na evolocumabu ještě výraznější (DPAV= −1,97 %; p < 0,0001). Regrese objemu plátu byla zaznamenána při léčbě evolocumabem u 64,3 % pacientů, v placebové větvi pouze u 47,3 %. Výrazný nárůst vedlejších účinků evolocumabu nebyl zaznamenán.
Klíčová slova: evolocumab, koronární ateroskleróza, objem ateromového plátu, IVUS


The effect of the PCSK9 inhibitor evolocumab on coronary atherosclerosis progression: the GLAGOV study
Summary: Previous studies with the PCSK9-inhibitor evolocumab have documented a potent effect on lowering LDL cholesterol levels by 54–75% compared to placebo. Recently published results of the FOURIER study demonstrated beneficial cardiovascular outcomes for evolocumab. (1) The GLAGOV study evaluated the impact of evolocumab added to current statin therapy on changes of total atheroma volume (DPAV) in patients with coronary artery stenosis. After 18 months, patients on evolocumab showed a significant reduction of PAV by 0.95 % (p<0.0001), whereas no reduction was seen in the placebo group. The results were even more marked in the subgroup of patients on evolocumab with baseline LDL cholesterol <1.8 mmol/l (DPAV = −1.97%; p<0.0001). Up to 64.3% of patients on evolocumab showed regression of the PAV compared to 47.3% in the placebo group. No safety issues in association with evolocumab were identified.
Key words: evolocumab, coronary atherosclerosis, total atheroma volume, IVUS

Současné možnosti
farmakoterapie obezity
a zdravotně závažné nadváhy

Petr Sucharda, 3. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha

Souhrn: Antiobezitika, léky podporující snižování nadměrné tělesné hmotnosti, mají dlouhou, ale dosud málo úspěšnou historii. Nejširší indikace a nejmenší omezení má blokátor lipáz orlistat; již tak omezené užívání fenterminu bylo převedením do „opiátového“ režimu prakticky zablokováno. Nová kombinace naltrexon/bupropion slibuje komplexní ovlivnění příjmu potravy včetně reward mechanismu, zkušenosti s ním jsou však zatím omezené. Spektrum antiobezitik se pravděpodobně rozšíří o některá antidiabetika, zejména liraglutid a glifloziny. Osud účinných látek, které jsou dosud ve výzkumu, lze jen těžko odhadnout.
Klíčová slova: obezita, nadváha, farmakoterapie, naltrexon, bupropion

Current options in the drug treatment of obesity and morbid overweight
Summary: The story of anti-obesity drugs as agents promoting excess body weight reduction is a long one yet associated with little success. While the broadest indications and least limitations apply to the orlistat, a lipase blocker; the already limited use of phentermine virtually stopped after it had been moved to the “opiate” category. The new naltrexone/bupropion combination holds promise in comprehensive modulation of food intake including a reward mechanism; however, the body of experience with the combination is still limited. The spectrum of anti-obesity drugs is likely to expand after the inclusion of some antidiabetics, liraglutide and gliflozins in particular. The fate of active substances currently under investigation is difficult to predict.
Key words: obesity, overweight, pharmacotherapy, naltrexone, bupropion

Novinky v léčbě diabetu

Štěpán Svačina, 3. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha

Souhrn: Diabetologie je obor, který se rychle mění. Letošní kongresy a výsledky studií (rok 2017) potvrdily velký význam léčby glifloziny a inkretinovými analogy; obě skupiny se posouvají v algoritmu léčby diabetu vzhůru. Léčba koncentrovaným inzulinem nabývá na významu a snižuje výrazně riziko hypoglykemií. Ve vývoji je mnoho nových lékových skupin a blíží se využití nových principů léčby.
Klíčová slova: glifloziny, inkretinová analoga, koncentrovaný inzulin, algoritmy léčby diabetu, nové principy léčby diabetu

Latest developments in the treatment of diabetes
Summary: Diabetology is a rapidly changing branch of medicine. Congresses and studies published this year (2017) have confirmed the crucial role of gliflozins and incretin analogs, with both classes of antidiabetics moving up in the algorithm of diabetes therapy. Treatment with concentrated insulin is gaining widespread acceptance while markedly reducing the risk of hypoglycemia. Numerous novel classes of drugs are currently under investigation and new therapeutic principles are expected to be introduced in the near future.
Key words: gliflozins, incretin analogs, concentrated insulin, algorithm of diabetes therapy, new principles in diabetes therapy

Novinky v léčbě hypertenze

Miroslav Souček, Ivan Řiháček, Jan Novák, II. interní klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU

Souhrn: Zahájení léčby hypertenze je závislé na hodnotě vstupního tlaku a na zjištěném kardiovaskulárním riziku daného jedince. K léčbě využíváme všech pět základních skupin antihypertenziv. Použitím moderních fixních kombinací dosahujeme v populaci vyššího procenta cílových hodnot krevního tlaku. Jsou zkoumány nové možnosti nefarmakologického ovlivnění hypertenze.
Klíčová slova: hypertenze, fixní kombinace, cílový tlak, nefarmakologická léčba
 

Latest developments in the treatment of hypertension
Summary: The decision as to when initiate treatment of hypertension depends on baseline blood pressure and established cardiovascular risk of a given individual. Treatment is performed using all five main classes of antihypertensive agents. Use of modern fixed combinations helps achieve goal blood pressure levels in a higher proportion of the population. New options of non-pharmacological treatment of hypertension are being investigated.
Key words: hypertension, fixed combination, blood pressure goal, non-pharmacological therapy

Potravinové doplňky
v terapii dyslipidemií –
přípravek ArmoLIPID PLUS

Michaela Šnejdrlová, Centrum preventivní kardiologie, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN

Souhrn: Dyslipidemie patří spolu s arteriální hypertenzí, kouřením a diabetes mellitus 2. typu mezi nejvýznamnější rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Snížení LDL-cholesterolu (LDL-C) je tedy základem léčby a prevence kardiovaskulárních onemocnění vznikajících na podkladě aterosklerózy. Prvním krokem v léčbě je samozřejmě zdravý životní styl, zahrnující dietní opatření a pohybový režim, nicméně podle posledních doporučení Evropské společnosti pro aterosklerózu a Evropské kardiologické společnosti pro léčbu dyslipidemií lze pacientům s vysokou mírou evidence doporučit, kromě snížení konzumace nasycených a trans-nenasycených mastných kyselin a větší konzumace vlákniny, také zařazení funkčních potravin bohatých na fytosteroly či potravinových doplňků obsahujících červenou rýži. Na českém trhu máme k dispozici doplněk stravy ArmoLIPID PLUS obsahující mj. tři základní složky – extrakt z červené rýže, berberin a polikosanol. Přestože se jedná o potravinový doplněk, existuje řada studií, ve kterých byl zaznamenán pokles LDL- cholesterolu při podávání ArmoLIPIDU PLUS v rozmezí 15–31,7 %; rovněž byl zaznamenán příznivý efekt na glykemii a u pacientů s familiární kombinovanou hyperlipidemií vedlo jeho užívání k poklesu zastoupení malých denzních LDL částic. Hlavní místo ArmoLIPIDU je zejména u pacientů netolerujících statinovou léčbu v kombinaci s jiným nestatinovým hypolipidemikem. Jeho užívání lze doporučit rovněž pacientům v nízkém a středním kardiovaskulárním riziku ve snaze oddálit manifestaci aterosklerózy.
Klíčová slova: dyslipidemie, statinová intolerance, potravinové doplňky


Food supplements in the treatment of dyslipidemia – ArmoLIPID PLUS
Summary: As dyslipidemia, arterial hypertension, smoking, and type 2 diabetes mellitus are the most important risk factors for cardiovascular disease, LDL-cholesterol reduction is the mainstay of prevention and treatment of atherosclerotic cardiovascular disease. While there is no doubt that the first step in treatment is a healthy lifestyle including a balanced diet and physical activity, the 2016 EAS/ESC Guidelines on management of dyslipidemias recommend, based on a high level of evidence, and in addition to reducing the consumption of saturated and trans-unsaturated fatty acids and increasing fiber consumption, use of functional foods rich in phytosterols or nutraceuticals containing red yeast rice. ArmoLIPID PLUS, a food supplement also available on the Czech market and containing a red yeast rice extract, berberine and policosanol, has proved to be able to achieve significant reductions in LDL-cholesterol (15–31.7%) levels and to decrease glycemia. Besides, ArmoLIPID PLUS has been able to change the size and density of LDL particles in patients with familiar combined hyperlipoproteinemia. While the primary target population for ArmoLIPID PLUS are statin-intolerant patients in combination with other non-statin lipid-lowering therapy, it could also be recommended for patients at low and moderate cardiovascular risk in order to delay manifestation of atherosclerosis.
Key words: dyslipidemia, statin intolerance, nutraceuticals

AKTUÁLNÍ MEDICÍNA 01/2017

Časopis vychází 29.10.2017

  • 80,- Kč
    AKTUALITY Z VNITŘNÍHO LÉKAŘSTVÍ
  • OBJEDNAT


Partneři